Naši studenti jeli na jih Francie do oblasti Languedoc-Provence.
My a studenti dvou dalších škol (z pražského Suchdolu a z Ostrova u Karlových Varů) jsme vyrazili 9.9. na týdenní jazykový zájezd do Provence v jižní Francii, kde jsme zakotvili v městečku Montpellier.
Cestou jsme zastavili, abychom se podívali na Pont du Gard, slavný francouzský most z římského období, který byl postavený v 1. století př.n.l. Mohli jsme si zajít na vyhlídku nebo si smočit nohy ve vodě. Po příjezdu do Montpellier jsme si prošli centrum města, kde je fontána Tří grácií a zjistili, kde bude naše škola. Pak už nás čekali naše hostitelské rodiny. Ubytovatelé byli sympatičtí a my jsme si u nich brzy
zvykli.
Následující dopoledne jsme měli první výuku francouzštiny s rodilými učiteli, kteří byli moc hodní. Byli jsme rozdělení do malých skupin podle úrovně, takže to všichni měli na míru. Do školy jsme ráno jezdili monpellierskými tramvajemi, každý trochu jinou cestou. Odpoledne jsme si prohlédli přímořské město Saintes-Maries-de-la-Mer. V místním kostele se nachází socha Černé Sáry, kterou uctívají Romové. Pak jsme se projeli na lodi Čtyři Marie po moři až do ústí řeky Rhôny. Cestou jsme obdivovali krásné bílé koně a černé býky typické pro oblast Camargue. Dozvěděli jsme se, že francouzské býčí zápasy jsou narozdíl od těch španělských nekrvavé. Zápasník musí býkovi sundat látku, kterou má mezi rohy. Viděli jsme i typické růžové plameňáky.
Další den jsme navštívili městečko Arles s dochovanou arénou z římského období. Podívali jsme se na radnici i do kaple sv. Trofima. Městečko je známé také tím, že zde maloval a pobýval proslulý malíř Vincent van Gogh. Taky jsme měli možnost nakoupit suvenýry. Sůl, která se tu těží ve velkém z moře, rýže, bylinky, zejména levandule, olivy a olivový olej nebo sýry – je je jich opravdu hodně. Pro ty z nás, kteří už jsou dospělí, se tu pěstuje hodně dobrých odrůd vína. Míchaný ovocný likér se šampaňským se nazývá kir a mají také vin du sable, pískové víno.
Další den nás čekal kulinářský zážitek – prohlédli jsme si totiž farmu, kde chovají ústřice a pak je i ochutnali. Bylo to zajímavé, chovatel nám při prohlídce vysvětlil, že ústřice rostou zhruba dva roky a chovají se na tenkých provazech. Já jsem to nikdy dřív neviděla. Mně to přišlo dobré, jiným zase ne. Potom jsme si prohlédli přímořské město Sète s divadlem a radnicí.
Čtvrteční odpoledne bylo zasvěcené koupání v moři na pláží cca 10 km od Montpellier, procházkám po molu a sbírání mušlí. Počasí nám celý pobyt přálo, buď bylo teplo nebo příjemně, takže jsme se i hezky opálili. Pak jsme na chvíli ještě zašli do obchodního centra, kde se dalo sehnat skoro všechno.
U rodin jsme okusili místní kuchyni. Co se týče masa, specialitou je tady to koňské. Já jsem si oblíbila slaný koláč quiche a pain au chocolat, chleba s čokoládou. Po škole jsme chodili na obědy do města také podle svého gusta. Nebyla jsem jediná, kdo obědval palačinky (les crêpes), které se tu dělají slané (třeba s houbami) i sladké (karamel nebo banánová nutella).
V pátek ráno jsme se rozloučili s rodinami a na závěr školy jsme dostali osvědčení. Ve škole nebyla vždycky jen nuda, my jsme třeba poslední den zpívali francouzské písničky. I každé odpoledne, když jsme vyjížděli autobusem na výlety, jsme vždycky poslouchali písničku: Voyage, voyage. Poslední chvíle ve Francii jsme si zpříjemnili zastávkou v Orange. Tady jsme si prohlédli nádherné římské divadlo se sochou císaře Augusta, které je pro svou dochovanou podobu zapsané na seznamu UNESCO. Mohli jsme si projít i pěkné uličky a kostel Panny Marie Nazaretské. Úplně poslední možnost jít do kavárny na café a croissant nebo na nějakou jinou pochoutku.
Zpáteční cesta ubíhala pomalu, ale nakonec jsme se všichni v pořádku vrátili domů. Myslím, že jsme si všichni týden velmi užili a odnášíme si odsud nové vědomosti a hlavně skvělé zážitky.
Studentka DŠ
