Francie, aneb cesta tam a zase zpátky

Naše výprava započala dne 5. října v 16:45 hodin SELČ před naší školou. Když každý našel svého milého souseda nebo milou sousedku, mohli jsme se konečně zabydlet v autobuse, který nám měl být na následujících několik hodin naším domovem.

Cesta byla strastiplná, ale po velmi bolestivém spánku a několika zastávkách jsme konečně dorazili do části Francie zvané Auvergne, kde jame jako první vyšli na sopku Puy de Pariou. Následně jsme si prošli město Clermont-Ferrand a místní kostely a pak už na nás čekala jen sprcha a pohodlná postel.

Druhý den vypadal podobně. Zakončili jsme ho však návštěvou jedné z fromangerií u Saint-Nectaire.

Následující ráno jsme absolvovali přejezd do Burgundska, kde jsme nejprve navštívili historickou nemocnici Hôtel-Dieu ve městě Beaune. Burgundsko je známé výrobou vína a tak jsme si nemohli odpustit návštěvu vinice v Chateau du Clos. Jako další nás na programu čekalo město Dijon, kde vznikla ona slavná dijonská hořčice.

Po noci v děsivě vypadajícím motelu jsme měli možnost pořádně prošmejdit všechna zákoutí cisterciánského kláštera Fontenay, ze kterého jsme byli fakt nadšení.  Posléze jsme se zastavili v muzeu Alésie, kde jsme se dozvěděli o válce mezi Galy a Římany v roce 52 př. n. l. Závěr dne jsme si osladili bonbony z anýzu ve vesničce Flavigny.

Páteční dopoledne jsme si užili v Musée National de l’Automobile, kde jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet simulátor autonehody. Ve městě Colmar jsme pak zkoumali život jednoho z autorů Sochy Svobody a krásné hrázděné domy. O kousek dál jsme ve městečku Ribeauvillé potkali roztomilé zrzavé kočičky.

Před odjezdem domů jsme se ještě zastavili na večeři v řetězci Flunch, abychom načerpali potřebnou energii k přežití zpáteční cesty.

Do Prahy jsme dorazili v brzkých ranních hodinách. V našich domovech už jsme pak zvládli jenom padnout do postelí a spát do hodin odpoledních.

AH, TS