Polsko (Gliwice) 29. 9.–3. 10. 2025

Na přelomu měsíců září a října jsem se v rámci Erasmu+ vypravila stínovat učitele angličtiny na všeobecnou střední školu do polských Gliwic (Hlivic). Toto středně velké hornoslezské město se nachází nedaleko českých hranic, a tak našinci v mnohém připomene industriální krajinu severní Moravy.

Moje týdenní návštěva byla zaměřena na metodiku angličtiny a pozorování života ve škole. Ta mi poskytla vynikající zázemí a můj mentor, nadšený učitel Szymon, mi byl navzdory své vytíženosti výborným průvodcem. Většinu času jsem strávila hospitováním hodin angličtiny (u celkem sedmi učitelů), rozhovory se studenty a pedagogickým personálem, prohlížením učebnic a dalších výukových materiálů. Na žádost paní učitelky z 1. stupně jsem vytvořila interaktivní prezentaci o Praze, naší zemi a Krtečkovi, s níž jsem zavítala do hodiny prvňáčků.

Mohu-li si dovolit pár postřehů z toho, co jsem viděla, bude to následující: angličtina se na této škole učí v obdobně velkých skupinách jako u nás. Výhodou je, že všechny jsou rozdělené podle schopností/jazykové úrovně studentů. Pojetí výuky bylo spíše tradiční, žáci měli roli pasivních příjemců informací a odpozorované hodiny byly více frontálně zaměřené. Dotace předmětu je však 5h týdně, což ilustruje výsadní postavení angličtiny mezi cizími jazyky a rovněž pozici jednoho z nejdůležitějších předmětů vůbec. Co do typů aktivit a způsobů práce jsem nenašla výraznější rozdíl, nicméně oproti naší výuce se v hodinách velmi málo procvičovalo mluvení. Naopak důraz byl kladen na receptivní dovednosti a přesnost, což mi vzhledem k zajímavým tématům připadalo trochu škoda. Postrádala jsem kreativitu a aktivní zapojení studentů při osvojování látky. Pokud jde o jazykové učebnice, používáme totožné, ovšem co se týče metodických příruček a cvičebnic pro učitele, mají v Polsku mnohem větší výběr. Zalitovala jsem, že například nejnovější publikace Oxford University Press, jež jsem měla možnost si prohlédnout, nejsou na českém trhu dostupné. 

Co do kulturního obohacení nesmím zapomenout zmínit Den chlapců (Dzień Chłopaka) slavený 30. září, kdy si dívky připravily pro své spolužáky a pány učitele drobné dárky nebo rozdávaly přáníčka. Některé přinesly něco na zub z domova, jiné mohly v hodině uspořádat občerstvení pro kamarády. Ve třídách panovala příjemná, neformální atmosféra, která je prý přinejmenším stejně tak dobrá, jako když slaví svůj svátek děvčata.

Zavítáte-li někdy do Horního Slezska, nenechte si ujít Gliwice. Za navštívení rozhodně stojí fantastická botanická zahrada (Palmiarnia), množství kostelů vždy otevřených příchozím nebo kdysi nejvyšší dřevěná konstrukce rádiové stanice, jež se stala dějištěm německé provokace na úsvitu 2. světové války.